PŘÍBĚH ZAČÍNÁ NA JÁVĚ

Ahoj kamarádi,

tak jsem tady zas. Než budu pokračovat v dalším povídání o planetě Eunemio, tak bych vám chtěl říct aspoň trochu něco víc o mě. Nejsem totiž jen tak obyčejný tygr – jsem poslední svého druhu.

Dnes vám tedy budu vyprávět svůj příběh.

Pocházím z tropického ostrova Jáva, který leží v Asii. Možná ho znáte, je to jeden z mnoha krásných ostrovů, které patří do státu jménem Indonésie. Ostrov Jáva byl můj první domov.

Na tomto ostrově už dnes nežije žádný tygr. Dříve zde však žilo mnoho jávských tygrů, což byl můj druh. Spousta zvířat má své poddruhy a každé z nich se od sebe trošku liší. Některé rozdíly poznáš na první pohled, jiné zase ne. Proto dnes na Zemi můžeš vidět další druhy tygrů, ale jávský tygr už mezi nimi bohužel není.

Například největší z tygrů, tygr ussurijský, také známý jako tygr sibiřský, žije na Dálném východě v Rusku a Číně. Je to největší kočkovitá šelma na světě, dokonce větší než lev! Naopak nejmenším tygrem je tygr sumaterský, který také žije v Indonésii, ale na jiném ostrově – na Sumatře.

Víte, co máme my tygři nejraději k jídlu? Nejraději lovíme divoká prasata, a to nejvíce za soumraku. Díky našemu pruhovanému zbarvení jsme v lese téměř neviditelní. Dokážeme perfektně splynout s okolím a je opravdu těžké nás spatřit.

Teď vám povím část mého příběhu, která je smutná, ale také velmi důležitá pro pochopení souvislostí. Bylo to, když jsem se stal posledním tygrem svého druhu.

Bylo to právě za soumraku, když jsem viděl své rodiče naposledy. Vydali jsme se na můj první skutečný lov. Tatínek nás zavedl na skálu nad řekou, která byla porostlá keři a malými stromy. Říkal, že je to nejlepší místo pro lov – stačil jeden velký skok a divoké prase bylo uloveno. Většinou na lov chodil jen tatínek, ale tentokrát jsme šli všichni. Maminka chtěla, abych se pečlivě učil a stal se zdatným lovcem.

Najednou jsme uslyšeli praskání ve křoví u řeky. Tatínek si myslel, že jsou to prasata, a podíval se na maminku. Stačil jeden pohled, a oba přesně věděli, co mají dělat. Někdy je jeden pohled víc, než několik slov. Poté se tatínek obrátil na mě a tichým hlasem mi řekl: "Zůstaň tady v křoví a jen nás s maminkou pozoruj, rozumíš?" To byla poslední slova, která jsem od něj slyšel.

Nebyla to však divoká prasata, ale pytláci. Pytláci jsou zlí lidé, kteří zabíjejí bezbranná zvířata, jako jsme my tygři, hlavně kvůli naší krásné srsti. Zabití jakéhokoliv zvířete kvůli srsti je moc zlé a pytláci jsou skutečně jedni z nejzlejších lidí na světě.

To, že jsem poslechl svého tatínka, mi zachránilo život. I když jsem je dříve občas neposlechl a rodiče se na mě zlobili, tenkrát jsem si uvědomil, jak důležité bylo jejich rady následovat. Díky tomu jsem přežil.

Určitě to zná každý – někdy si skoro každý chce dělat věci po svém, ale nakonec zjistí, že rodiče mají pravdu. I když mě tenkrát opustili, jejich slova a učení zůstaly se mnou a pomohly mi přežít v džungli.

Tím ale můj příběh zdaleka nekončí! Určitě tě zajímá, jak jsem se dostal z ostrova Jáva na planetu Eunemio a následně zase zpět sem na Zemi, že? To je dlouhý příběh, který ti samozřejmě rád povím. Tak nezapomeň a sleduj můj blog. Již brzy se dozvíš víc o mém dalším dobrodružství.

Váš tygřík Tom 🐾